Písecký deník: „Myslím, že stát dluží sportu hodně,“ říká Jansta

Miroslav Jansta: „S hejtmanem Zimolou jsme mluvili hlavně o podpoře sportu v Jihočeském kraji,“ vysvětluje předseda České unie sportu

České Budějovice – Možná to nevíte, ale říjen je Měsícem věží a rozhleden. Akci, která je zařazena do projektu Sportuj s námi, podpořila Česká unie sportu. Její šéf se v prvních podzimních dnech setkal v Č. Budějovicích s hejtmanem Jihočeského kraje Jiřím Zimolou. O čem si povídali? Odpověď jsme se pokusili najít v rozhovoru s nejvyšším mužem České unie sportu JUDr. Miroslavem Janstou.

* Na Černou věž jsem v rámci akce měsíc věží a rozhleden vystoupal za den dokonce dvakrát. Kolem mne byly asi tři stovky nadšených účastníků. Co tomuto počtu říkáte?

Jsem rád, že takových nadšenců došlo víc než deset, že akce, kterou jsme se rozhodli podpořit má takovou odezvu. Je to pro nás určitě výzva, abychom pokračovali dál tímto směrem.

* Na věžích byli zkušenější turisté, ale třeba také malá, teprve dvouletá Karolínka Machová. Těší vás, že se do projektu zařazují všechny generace?

To je naším cílem, protože my jsme univerzální sportovní spolek. Nejsme tady jen pro svazy, které se starají o reprezentaci, o mládež, trenéry a organizování svých soutěží, ale jsme tady především pro ty kluby a jednoty a všesportovní činnost, sportování všeho druhu a u všech věkových kategorií.

* ČUS prošla v uplynulých dvou letech velkými změnami. Podrobně o nich v Deníku mluvil předseda Jihočeské KO František Vavroch. Jaký je váš pohled s časovým odstupem na přechod z ČSTV na ČUS?

Je smutné, že to děláme po dvaceti letech samostatné České republiky a o to je to těžší a složitější, ale tu bolestivou cestu jsme nastoupili tím, že jsme vyřešili všechny dluhy, to bylo vlastně 280 milionů, takže jsme ekonomicky stabilizovali náš sportovní spolek. Začali jsme připravovat projekty, které teď chceme postupně rozvinout a rozjíždět, a na těch se ukáže, kdo na to má a nemá, a jak naše organizace bude fungovat, protože nyní je to organizace úplně jiného druhu, než byla před čtyřmi lety.

* Dovolím si malou osobnější odbočku, stačil jste sledovat MS v basketbale žen? Jste fanouškem, televizním divákem, rozhlasovým posluchačem, nebo sledujete zápasy, je-li čas, odborným pohledem?

Já se na to dívám jako fanoušek odborným pohledem, takže se to ve mně mísí, což je složité. Sledoval jsem všechny zápasy, bohužel jsme vypadli dřív, než jsem čekal. Na tom basketbalu jako kolektivním sportu se projevuje krize, tak jako je krize ve všech kolektivních sportech.

* Máte pro krizi vysvětlení?

Protože se dost podstatně zúžila členská základna, zaniká řada klubů a ten výběr není. My potřebujeme doplňovat reprezentaci o novou mladou krev, která by byla schopna dál nést úspěchy z minula, hlavně z těch dob dávno minulých.

* Vraťme se do Jihočeského kraje, osobně jste se setkal s hejtmanem Jiřím Zimolou. O čem jste konkrétně jednali?

S hejtmanem Zimolou jsme mluvili hlavně o jeho podpoře sportu v Jihočeském kraji, protože vím, že sport významně podporuje a nejenom tady. Bavili jsme se ještě o hlubší podpoře, kdy je připraveno memorandum s asociací krajů, kde by kraje chtěly být ještě větším hybatelem, co se týká sportovního dění v regionech.

* Deník se podílí na organizaci mnoha sportovních akcí, třeba na lyžařské Šumavské 30, která se jezdí v Nové Peci. Jste patronem závodu? Podporujete aktivity, které se nesou v duchu sportování veřejnosti?

Rozhodně. Tím, že se musím starat o svůj basketbalový klub, vlastně máme čtrnáct družstev – dvanáct mládežnických, děláme nyní velký nábor v Praze, kdy se snažíme rozšířit činnost, tak se sympatiemi pohlížím na další takové blázny, kteří se snaží sportu pomoct, a proto Šumavská třicítka je jeden z těch projektů, který jsme se rozhodli podpořit.

* Jak si celkově vede už zmiňovaný projekt Sportuj s námi? Jaké další projekty máte připraveny do dalšího roku?

Jsme překvapeni, jaký pozitivní ohlas máme z celé republiky, kdy se hlásí řada akcí, aby mohly být s námi zapojeny do projektu a hlavně, abychom jim pomohli rozvíjet jejich sportovní produkt. Rozhodně tento nultý ročník nesmí zůstat nultým a musíme pracovat na tom, abychom měli ročníků minimálně násobky desítek.

* Nedávno skončené Hry seniorů jsou dalším důkazem, že všechny generace chtějí sportovat, jak vnímáte tuto kategorii?

Pohlížím na ni s úctou, protože to jsou lidé, kteří vlastně drželi sport jako hodnotu až do staršího věku, sport vnímají jako součást svého života. Je našim milým úkolem jim umožnit se tím prezentovat, zasoutěžit si a předvést se, jak jsou v tom sportování ještě dobří a zároveň se u toho sejít s dalšími vrstevníky, nadšenci. A rozhodně je dobré jim umožnit, aby komunikovali v rámci své věkové skupiny a vyměňovali si názory a zkušenosti, a aby jim to sportování přinášelo ještě víc radosti do života. O významu zdravého pohybu pro jejich zdraví ani nemluvím, to je jasné.

* Co vás ve sportovním prostředí dnes nejvíce pálí?

Pálí? To je asi jedna zásadní věc a to, že je český sport totálně podfinancován. Český stát odložil sport na vedlejší kolej a jestli se něco zásadního nestane ze strany vlády a parlamentu, tak sport bude pořád jen ležet na dobrovolnících. Je unikát, kolik máme dobrovolníků v Čechách, ale nepomůže to v rozvíjení sportu, tak jako bychom si představovali. Především ve školách a v mladých věkových kategoriích budeme nejen nejtlustější v Evropě, ale suverénně na celém světě.

* Co říkáte aktivitám ČOV, které vedou k rozhýbání lidí v ČR?

Myslím, že je správně, že Český olympijský výbor rozvíjí aktivity spojené s olympismem. Ty aktivity jako olympijský víceboj a začlenění odznaku olympijských vítězů Roberta Změlíka do svého portfolia, to je rozhodně správný krok a je to zpestření tělesné výchovy na školách a umožnění větší soutěživosti dětem. Přitáhnout k tomu olympioniky, to znamená lidi, kteří dosáhli ve sportu toho nejvyššího, co se dosáhnout dá, to je skvělý krok. Myslím, že když olympijský výbor bude dělat to, co dělá, a my budeme dělat to, co děláme, může to jedině sportování a vztahu lidi ke sportu v Čechách prospět.

* Máte za sebou těžké roky, pád Sazky, oddlužení společnosti, složité majetkové řešení, necítíte po dlouhých a náročných vyjednáváních únavu?

Možná nejdřív řeknu, proč to vlastně dělám. Mám rád svůj sport, svůj basketbal. Můj basketbal se nikdy nebude rozvíjet, když nebude uzdravena hlava, když nebude uzdravené fungování celého českého sportu. Na základě výsledků v basketbalu jsem byl zvolen předsedou ČSTV. Mou snahou je vytvořit takové podmínky, nejen pro můj basketbal, ale pro všechny sporty, aby se mohly rozvíjet lépe. Přistupuji k tomu přes optiku toho, co dělám se svými oddíly, jak jednám s městem, krajem, co musím pro své oddíly zabezpečit, tak to přenáším do své práce v České unii sportu a olympijském výboru a snažím se vytvořit co nejlepší podmínky pro nás všechny, protože se potýkáme se stejnými problémy, jenom v jiném místě, v jiném čase a s jinými lidmi.

* Kdybyste měl kouzelnou moc a mohl cokoliv změnit, jak by podle vás vypadal naprosto ideální český sport?

Ideální český sport nemůže existovat, protože na ideál máme každý jiný názor. Ideální stav, který by umožnil českému sportu se odrazit ode dna, by byl, že stát přijme novou koncepci státní politiky sportu, kdy především pustí do sportu miliardy, protože tady nechybí miliony, ale miliardy. A ty miliardy půjdou především na obnovu základní infrastruktury, která zchátrala a je vybydlená. Pustí se peníze do obcí a měst, kde není na údržbu a na provoz. A hlavně, kdyby stát povýšil sport na jednu z hodnot, kterou je potřeba pěstovat a upínat se k ní. Protože stát úplně zapomněl, že to byl právě sport, který pomohl formovat Československou a tedy i Českou republiku. Nesmí se zapomínat na velkou úlohu Sokola, který přitom sehrál významnou roli, protože většina legionářů byli Sokolové a ti byli při ustavování republiky, byli při odboji – druhém i třetím. Myslím si, že stát sportu dluží hodně.