Lesopark v centru Jihlavy ovládne 61. ročník Běhu Heulosem

Vyznavači běhu si dají v pátek 18. října sraz v Jihlavě, aby se zúčastnili 61. ročníku Běhu Heulosem, jenž je zároveň dvanáctým Memoriálem Jiřího Šmrhy. Závodníci si budou moct vybrat z pestré škály tratí pro celou rodinu. Akce je součástí projektu České unie sportu Tipsport Sportuj s námi a poslední akcí letošního ročníku seriálu závodů Běžec Vysočiny.

„Rádi u nás uvítáme všechny, kdo mají rádi běh – ať už v závodní, nebo kondiční formě. Zapojit se u nás může hravě celá rodina, protože máme kategorie od malých dětí až po seniorské. Výhodou je poloha v centru města a tedy dobrá dostupnost. Trasy vedou lesoparkem Heulos většinou po nezpevněných cestách původem z předminulého století a po úbočí řeky Jihlávky. Určitě tedy je dobré, aby byli běžci připraveni na krosové podmínky, může se tam vyskytnout sem tam kořen nebo kameny. Předností je, že jsou trasy stabilně značené po celý rok, lze je tedy využít i třeba k tréninku,“ přiblížil podmínky Bohumil Novák za pořádající spolek Běžec Vysočiny.

Start bude v lesoparku Heulos v areálu letního kina. Jako první se na řadu v 16,10 hodin dostanou nejmenší děti, jež čeká okruh o délce 350 metrů, a s nimi děti do devíti let na distanci 750 metrů. V 16,30 hodin vyrazí běžci hromadně do hlavního závodu. Při něm čeká juniory a muže do devětašedesáti let včetně 7,4 kilometru, muže nad sedmdesát let, juniorky a ženy 4,8 kilometru, dorost 3,9 kilometru a čtrnácti- a patnáctileté žactvo 2,6 kilometru. Jako poslední se v 16,35 hodin do závodu na 1,4 kilometru vydají žáci a žákyně od deseti do třinácti let včetně.

„V kategoriích nejmenších dětí odměníme každé medailí, abychom je motivovali a udělali jim radost. Pro dospělé pak máme připraveny jen drobnosti jako lahvičku džusu. U nás je hlavní, abychom udrželi nízko startovné a aby si lidé zazávodili, vyfotili se na pódiu a užili si atmosféru. Atraktivní program nabídneme i divákům. Všichni u nás běží po celou dobu naplno, protože se jim do bodování v seriálu nepočítá umístění, ale ztráta na vítěze. Často tak vidíte běžce, který široko daleko nemá soupeře a stejně sprintuje, jen aby stáhl manko. To je pak skutečně napínavá podívaná,“ vysvětlil Bohumil Novák.