Milovníci kuželek se sjížděli od pátku 22. října do soboty 23. října do Tábora, aby se zapojili do druhého ročníku tamějšího Kuželkářského maratonu. Jejich úkolem přitom nebylo nic menšího než odehrát rovných tisíc her bez přerušení. Jedna hra obnáší patnáct plných hodů, a tak měli příchozí o zábavu postaráno.
„Podařilo se, tisícovka padla za 24 hodin a 47 minut, někdy okolo 9,45 hodin v sobotu ráno. Kdo dorazil mezi půlnocí a sedmou hodinou ranní, dostal jako malou motivační odměnu guláš. Velkou radost nám udělalo, že nás hráči nenechali ve štychu ani v sobotu ráno. Řada z nich si o víkendu přivstala, abychom nepřerušili šňůru, a třeba s sebou vzali i své ratolesti. Těm se ostatně kuželky tak líbily, že když jsme dosáhli tisíce her, pokračovali jsme dát, jelikož děti chtěly stále hrát,“ popsal s úsměvem za pořadatele Zdeněk Krátký z Jihočeské krajské organizace ČUS.
Předchozí zkušenosti nebyly k zapojení nutné, a tak se v hale oddílu KK Lokomotiva Tábor u drah potkávali zástupci pestré škály věkových i výkonnostních kategorií. Vše probíhalo ve výtečné atmosféře, o kterou se zpestřením v podobě různých motivačních žebříčků postarali organizátoři.
„Zatímco se hrálo, vyhlašovali jsme průběžně nejlepší výkony v rozličných odvětvích. Účelem nebyla soutěž jako taková, ale aby se kuželkáři hecli a měli nějakou metu, kterou mohou zkoušet překonat. Veškeré souboje ale probíhaly v přátelském duchu. Nějaké trofeje jsme sice na závěr předávali, ale spíš jako takovou nadstavbu, než že by se jednalo o vážné soupeření,“ vysvětlil Zdeněk Krátký.
Foto: Vít Krátký
