Počasí za okny již nenechává nikoho na pochybách, že vláda zimy definitivně skončila a žezlo převzalo jaro. A právě příznivé podmínky s teplotou 16 °C a bez větru vylákaly v sobotu 30. března v Obratani na Pelhřimovsku 306 registrovaných účastníků na 47. ročník tradičního velikonočního pochodu s názvem Obrataňské okruhy. Akce byla součástí projektu České unie sportu Tipsport Sportuj s námi.
„Z letošního ročníku jsme absolutně nadšení! Účast byla skutečně silná, a to třeba děti do tří let až na výjimky neregistrujeme. Celkově právě dětí bylo letos znatelně více než v jiných letech, což rozhodně vnímáme jako pozitivum a příslib do budoucna. Zajímavé také je, že jindy bývá nejfrekventovanější trasou desítka, tentokrát ji ale předčila dvacetikilometrová distance,“ prozradil Miroslav Holub z pořádajícího Sportovního klubu Obrataň.
V tělocvičně v rámci sportovního areálu Obrataň se scházeli pochodníci od ranních 8 hodin, na úspěšné absolvování pochodu měli čas do 17 hodin. Zvolit si mohli desetikilometrový, dvacetikilometrový či pětatřicetikilomterový okruh – všechny přitom vedly okolím hradu Kámen mezi Šimpachem, Věžnou a Pacovem okolo různých přírodních a historických zajímavostí kraje.
Obrataňské okruhy jsou vyznavačům pochodů dobře známé, a ti se tak na ně sjeli ze všech koutů České republiky – namátkou z Plzně, Náchoda, Prahy i Brna. Nejdelší cestu ovšem vážili Ema, Filip, Eva a Ondřej Vyčítalovi z Vídně, kteří jsou v Obratani tradičními účastníky. Mezi letošní nejstarší účastníky patřili místní zakladatel pochodu Oldřich Luňáček, ročník 1947, a rovněž místní Jan Belej, ročník 1946. Tím vůbec nejstarším pak byl Jiří Ledecký z Děbolína narozený roku 1936 – všichni pánové se rozhodli projít desítku. Nejmladším registrovaným účastníkem se pak stal loni narozený Vítek Podzimek také z Obrataně.
„Všichni, kdo pochod prošli ve stanoveném časovém limitu, dostali v cíli na památku koženou botičku a do deníčku si mohli natisknout razítko s logem Obrataňských okruhů. Zábava pokračovala i nadále při společném opékání klobás a buřtů. Že se akce vydařila, ukazují i zápisky z kroniky, kdy si lidé pochvalovali nádhernou přírodu nebo třeba i žertem nadhodili, že se velká procházka v kombinaci s pískem ze Sahary u nich postarala o velkou žízeň,“ usmíval se Miroslav Holub.
